Munich Agreement – 75th Anniversary

30th September 2013 – 75th Anniversary of the signing of the Munich Agreement.

30 září 2013 – 75. výročí podepsání Mnichovské dohody.

Neville Chamberlain, Croydon airfield, 1938.
Neville Chamberlain, letiště Croydon , 1938.

Neville Chamberlain had previously met with Adolf Hitler on 22 September at Bad Godsberg to discuss the Sudeten crisis. On his return to Britain, in a radio broadcast to the nation, he was to say of Czechoslovakia ‘how horrible, fantastic, incredible it is that we should be digging trenches and trying on gas masks here because of a quarrel in a far away country between people of whom we know nothing.’

Neville Chamberlain se předtím dne 22. září, setkal s Adolfem Hitlerem v lázních Godesberg, kde jednali o sudetské krizi. Po jeho návratu do Británie, v rozhlasovém vysílání k národu, hovořil o Československu “Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že bychom měli kopat a být v zákopech k vůli hádce mezi lidmi ve vzdálené zemi, o níž nic nevíme”.

On 28 Sep 1938, Chamberlain persuaded Hitler to host a conference to resolve the Sudeten crisis. Hitler agreed but barred Czechoslovakian representation to this meeting, Chamberlain cabled Eduard Beneš, the Czechoslovak President, assuring him that Britain had Czechoslovakia’s best interest in mind; upon hearing this, Jan Masaryk, the Czechoslovak Foreign Minister responded “If you have sacrificed my nation to preserve the peace of the world, I will be the first to applaud you. But if not, gentlemen, god save your souls.”

Dne 28. září 1938 Chamberlain navrhl Hitlerovi, uskutečnění konference, na níž by by se řešila sudetská krize. Hitler souhlasil pod podmínkou, vyloučení z jednání československé delegace.. Chamberlain telefonoval prezidentovi Československé republiky Dr. Edvardu Benešovi, že Británie má na mysli nejlepší zájem Československa. Když to uslyšel ministr zahraničí Československé republiky, Jan Masaryk, reagoval slovy: “ Pokud jste pro zachování světového míru obětovali svůj národ, budu první kdo vám bude tleskat. Kdyby tomu tak nebylo, pánové, nechť Bůh spasí vaše duše”.

The Agreement concluded at Munich, September 29, 1938, between Germany, Great Britain, France and Italy:
Dohoda uzavřená v Mnichově 29. září mezi Německem, Velkou Británii, Francii a Itálii.

GERMANY, the United Kingdom, France and Italy, taking into consideration the agreement, which has been already reached in principle for the cession to Germany of the Sudeten German territory, have agreed on the following terms and conditions governing the said cession and the measures consequent thereon, and by this agreement they each hold themselves responsible for the steps necessary to secure its fulfilment:

Německo, Spojené království, Francie a Itálie, vzhledem k dohodě, které již bylo v zásadě dosaženo v postoupení území sudetských Němců, Německu se dohodly na následujících podmínkách upravujících uvedené odstoupení a následná opatření pro uskutečnění této dohody, neboť každá ze stran se cítí odpovědná za nezbytné kroky k zajištění jejího naplnění.

(1) The evacuation will begin on 1st October.
Evakuace bude zahájena 1. října.

(2) The United Kingdom, France and Italy agree that the evacuation of the territory shall be completed by the 10th October, without any existing installations having been destroyed, and that the Czechoslovak Government will be held responsible for carrying out the evacuation without damage to the said installations.

Spojené království, Francie a Itálie se shodují, že avakuace území musí být dokončena do 10. října a to bez jakékoliv ničení stávajícího zařízení a že československá vláda bude odpovědná za provedení vyklizení bez poškození uvedeného zařízení.

(3) The conditions governing the evacuation will be laid down in detail by an international commission composed of representatives of Germany, the United Kingdom, France, Italy and Czechoslovakia.

Podmínky vyklizení budou stabnoveny podrobně mezinárodní komisí složenou ze zástupců Německa, Spojeného království, Francie a Československa.

(4) The occupation by stages of the predominantly German territory by German troops will begin on 1st October. The four territories marked on the attached map will be occupied by German troops in the following order:

Jednotlivé fáze obsazení převážně německého území německými vojsky, bude zahájena 1. října. Čtyři území označená na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí:

The territory marked No. I on the 1st and 2nd of October; the territory marked No. II on the 2nd and 3rd of October; the territory marked No. III on the 3rd, 4th and 5th of October; the territory marked No. IV on the 6th and 7th of October. The remaining territory of preponderantly German character will be ascertained by the aforesaid international commission forthwith and be occupied by German troops by the 10th of October.

Území označené č.I. v období 1. a 2. října, úsek označený č. II. 2. a 3. října, úsek označený č. III. 3.,4. a 5. října, úsek označený č. IV. 6. a 7. Října. Zbývající území převážně německého charakteru bude zajištěno s vědomím výše uvedené mezinárodní komise a musí být obsazeno německými vojsky do 10. října.

(5) The international commission referred to in paragraph 3 will determine the territories in which a plebiscite is to be held. These territories will be occupied by international bodies until the plebiscite has been completed. The same commission will fix the conditions in which the plebiscite is to be held, taking as a basis the conditions of the Saar plebiscite. The commission will also fix a date, not later than the end of November, on which the plebiscite will be held.

Mezinárodní komise, uvedená v odstavci 3 určí území, v němž se bude konat referendum. Tato území budou obsazena po skončení mezinárodního plebiscitu. Stejná komise stanoví podmínky, za nichž se bude hlasování konat, přičemž budou za základ použity podmínky plebiscitu Saar. Komise rovněž nejpozději do konce listopadu stanoví termín, v němž se bude konat plabiscit.

(6) The final determination of the frontiers will be carried out by the international commission. The commission will also be entitled to recommend to the four Powers, Germany, the United Kingdom, France and Italy, in certain exceptional cases, minor modifications in the strictly ethnographical determination of the zones which are to be transferred without plebiscite.

Konečné stanovení hranic bude provádět mezinárodní komise. Komise bude rovněž oprávněna doručit čtyřem mocnostem, Německu, Spojenému království, Francii a Itálii ve vyjímečných případech, menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování.

(7) There will be a right of option into and out of the transferred territories, the option to be exercised within six months from the date of this agreement. A German-Czechoslovak commission shall determine the details of the option, consider ways of facilitating the transfer of population and settle questions of principle arising out of the said transfer.

K dispozici bude možnost volby do, a z převedených území, s možností uplatnění ve lhůtě šesti měsíců, ode dne této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní otázky, vyplývající z uvedeného převodu.

(8) The Czechoslovak Government will within a period of four weeks from the date of this agreement release from their military and police forces any Sudeten Germans who may wish to be released, and the Czechoslovak Government will within the same period release Sudeten German prisoners who are serving terms of imprisonment for political offences.

Československá vláda ve lhůtě čtyř týdnů ode dne této dohody, rozhodne o propuštění sudetských Němců, kteří projeví o propuštění. z armády a policejních sborů zájem. Ve stejném období uvolní sudetoněmecké vězně, kteří jsou v trestu odnětí svobody za politické trestné činy.

Munich, 29 September 1938.

Adolf Hitler
Benito Mussolini
Neville Chamberlain
Édouard Daladier

The Munich Agreement, also know as the ‘Munich Dictat’ or ‘Munich Betrayal’ in former Czechoslovakia, was signed, after some eight hours of discussions, at 01:30 on 30 September 1938. The signatories were Adolf Hitler, Benito Mussolini, Neville Chamberlain and Édouard Daladier the leaders of Nazi Germany, Italy, Great Britain and France respectively. The Czechoslovak President Eduard Beneš, or its Government was neither consulted or permitted to attend this meeting. Instead the two Czechoslovak representatives were only permitted to sit in a room adjoining where the meeting was being held.

Mnichovská dohoda, v bývalé Československé republice, také nazývána jako “Mnichovský diktát”, nebo “Mnichovská zrada”, byla podepsána po osmi hodinové diskusi, 30. Září 1938 v 1 hodinu 30 minut po půlnoci. Jejími signatáři byli vůdce Adolf Hitler a představitelé zemí Itálie, Benito Mussoliny, Velké Británie ,Neville Chamberlain a Francie, Edouard Daladier. Československý prezident Dr. Edvard Beneš, ani vláda, nebyli přizváni ke konzultaci a nebylo jim povolena ani účast na tomto setkání. Místo toho dvěma československým zástupcům bylo povoleno sedět v sousední místnosti, v níž se konala schůzka.

The Munich Agreement signatories – Chamberlain, Daladier, Hitler and Mussolini.
Signatáři Mnichovské dohody- Chamberlain, Daladier, Hitler a Mussoliny.

A condition its signing was the promise that Hitler would not make any further territorial demands in Europe.

Podmínkou této smlouvy byl slib, že Adolf Hitler nebude mít žádné další územní nároky v Evropě.

The two Czechoslovak representatives sat alone until 10:00 pm when Chamberlain’s adviser Horace Wilson came to give them the bad news. They asked him whether Czechoslovakia could be heard at the meeting and this was refused.

Dva českoslovenští zástupci seděli osamoceni do 22 hodin, kdy za nimi přišel Chamberlainův poradce Horace Wilson s neradostnými zprávami. Ptali se jej, jestli by bylo možné uskutečnit Československé slyšení na tomto zasedání, což bylo odmítnuto.

Following their signing, of the Agreement, Chamberlain and a nervous Daladier met the two Czechoslovak representatives with the news that Czechoslovakia had two choices: either they accept the annexations of the Munich Agreement or they would have to resist Nazi Germany on there own. With the Military Alliance that Czechoslovakia had signed, in 1925, with France being reneged upon, the Czechoslovak Government had little choice but to capitulate and accept the Munich Agreement.

Po podpisu dohody Camberlain a Daladier sdělili nervozním československým zástupcům, že československo má dvě možnosti” buď přijme anexi Mnichovské dohody, nebo bude muset samo vzdorovat Německu bez pomoci vojenské aliance,podepsané mezi Československem a Francii v roce 1925. Československu zůstal velmi malý prostor při rozhodování o přijetí Mnichovské dohody.

This reluctant acceptance meant that the Sudentenland was ceded to Germany. This area was about 38% of Czechoslovakia and contained about 3.2 million people of German descent and about 0.75 million Czechoslovak inhabitants. This area also held the defences – man-made and natural – to protect Czechoslovak borders against invasion from Germany.

Po zvážení situace bylo přijato rozhodnutí o postoupení Sudet Německu. Toto území činilo 38% území Československé republiky, žilo na něm 3,2 milionů obyvatel německého původu a 0,75 milionu Čechoslováků. V hornaté pohraniční oblasti byly přírodní překážky a vybudovaná obranná zařízení, která měla chránit Československo před případnou invazí z Německa.

Sudenten Germans at a Czechoslovak border post to greet the German occupiers.
Sudetští Němci v československém pohraničním území vítají německé okupanty.

On Saturday, October 1st, the German Army marched into the Sudetenland on schedule. Many of the Czechs living there fled their homes in panic with only the clothes on their back.

V sobotu 1. října podle plánu, německá armáda začala obsazovat Sudety. Mnoho sudetských Čechů v panice opouštělo své domovy pouze s oblečením na sobě.

Sudenten Germans greeting the German Army at another Czechoslovak border post.
Sudetští Němci nadšeně vítali německou armádu po celém úseku československé hranice s Německem.

Without a shot being fired, Hitler had again achieved his demands and expressed surprise and to his Nazi colleagues that: “I did not think it possible that Czechoslovakia would be virtually served up to me on a plate by her friends.”

Hitler opět bez jediného výstřelu dosáhl splnění svých požadavků a před svými nacistickými kolegy vyjádřil svůj údiv : “Nevěděl jsem, že mi přátelé Československa poslouží a naservírují mi jej na talíř”.

Sudenten Germans removing border barriers between Czechoslovakia and Germany.
Sudetší Němci odstraňují hraniční překážky mezi Československem a Německem.

Sudenten Germans, Aussig 1938.
Sudetští Němci se v roce 1938 radují.

Sudenten Germans women, Broumov, 1938.
Sudetští. Sudetské ženy a dívky radostně vítají německé vojsko.

Despite the euphoria displayed by most Sudenten Germans, it was not universal and about 30,000 moved away from the Sudenten regions to the interior of Czechoslovakia. Approximately 115,000 Czechoslovaks, also living in the Sudenten regions did likewise.

Navzdory euforii zobrazující Sudetské Němce, asi 30.000 z nich se přestěhovalo do vnitrozemí Československa. Přibližně 115 tisíc Čechoslováků žijících v Sudetech, učinilo totéž.

After signing the Munich Agreement, Neville Chamberlain returned to London. Arriving at Croydon airport, clutching the Munich Agreement in his hand and triumphantly declared to the British people ‘Peace with honour…. Peace in out time’. The Munich Agreement was to have dire consequences; only eleven months later, Germany invaded Poland and World War 2 would start.

Po podepsání Mnichovské dohody, Neville Chamberlain, po návratu do Londýna na letiště Croydon, držel v ruce Mnichovskou dohodu a vítězoslavně, na míru britského lidu prohlásil “ Se ctí ………..Mír doby”. Mnichovská dohoda za pouhých jedenáct měsíců měla neblahé následky, Německo napadlo Polsko a rozhořela se 2. světová válka.

Initially the Munich Agreement was popular with the majority of the British public as they believed it had prevented war with Nazi Germany. But it also had its oponents, including the politicians Winston Churchill and Anthony Eden, who criticised the British Government for behaving dishonorably. Churchill thought Britain had shamefully betrayed Czechoslovakia and as a result lost a potential ally in the fight against Nazi Germany. In the House of Commons, Churchill was to declare that the Munich Agreement “a total, unmitigated defeat.” and that “England, has been offered a choice between war and dishonour, she has chosen dishonour and will get war”.

Z počátku Mnichovská dohoda byla u většiny britské veřejnosti populární, neboť věřili, že to zabránilo válce s nacistickým Německem. Vyskytli se také oponenti, jako byl Winston Churchill a Anthony Eden, který kritizoval britskou vládu za nečestné chování. Churchill byl přesvědčen, že hanebná zrada Československa ze strany Británie, způsobila ztrátu potenciálního spojence v boji proti nacistickému Německu. V poslanecké sněmovně prohlásil, že Mnichovská dohoda byla “naprostou porážkou” a že Anglii byla nabídnutá možnost mezi válkou a zneuctěním, ona zvolila hambu a bude mít válku.”

Dismayed by the betrayal of Czechoslovakia’s Western allies, President Eduard Beneš resigned on 5 October 1939 and went into voluntary exile to Putney, London.

Prezident Dr. Edvard Beneš, zdrcen zradou spojenců, dne 5. října 1938 odstoupil a odešel do dobrovolného exilu v Londýně, Putney.

By March 1939, Czechoslovakia had been further dissected with further border regions being ceded to Poland and Hungary. Nazi Germany granted Slovakia ‘independence’ and on the 15th of that month, Hitler occupied what remaind of Czechoslovakia.

Po obsazení Sudet Německem přihraniční regiony bývalého Československa obsadily Polsko a Maďarsko. V březnu 1939 Německo poskytlo Slovensku samostatný stát a 15. března Hitler vojensky obsadil zbytkové území Československa, Čechy a Moravu.

For Britain, the Munich Agreement also lost them the support of the Czechoslovak Air Force and Army, who at that time were one of the best equipped in Europe. The Agreement was to result in the deaths of 553 Czechoslovak airmen during World War 2.

Británie Mnichovskou dohodou ztratila podporu československého letectva a armády, v té době nejlépe vybavených v Evropě. Českoslovenští letci však emigrovali a bojovali za osvobození své vlasti v zahraničí. Ve Velké Británii jich za 2. světové války padlo 553.