„Jen jsem hájil vlast“
‘I just defended the country’
.
.
.
Jan Novák se narodil 22.6.1914 ve Valašské vesnici Nedašov. Žil v malých poměrech domkářů. Měl základní vzdělání a ve věku čtrnácti let a devíti měsíců začal pracovat pro Tomáše Baťu ve Zlíně, kde se z něho stal gumař specialista.
Jan Novák was born 22 June 1914 in Nedašov, a small village near Valašské Klobouky, in the Moravian region of Czechoslovakia. He lived in humble surroundings and completed elementary schooling. At the age of fourteen years and nine months he started work at the Tomáš Baťa factory in nearby Zlín where he became a specialist in rubber processing.
V roce 1936 nastoupil na vojnu k technické rotě 28.pluku do Prahy-Vršovicích. V den státního svátku 28.10.1936 v Praze přísahal jako vojín, že bude hájit svobodu své vlasti.
In 1936 he joined the Army as a wireless operator, and served in the 28th Infantry Regiment, who were based at Vršovicem in Prague, with the rank of Technical Sergeant. As a soldier he was sworn to defend the freedom of his homeland.
Byl vybrán pro kurz telegrafisty, který absolvoval jako nováček v Kutné Hoře, o rok později zastával jako četař funkci instruktora. V roce 1938 se účastnil mobilizace v Sudetech. Po mnoha těžkých chvílích při hájení hranic, přišel Mnichov a celý pluk se vracel zpět. Důstojníci nasedli do elektrik a Jan Novák dostal poslední rozkaz „Četaři doveďte pluk do kasáren!“.
He was selected for a radio telegraphist course. He completed this course and a year later was a instructor with the rank of Sergeant. Between 1 October 1938 and 18 Novemeber 1938 his unit was mobilised to defend the Sudentenland. After a tense time in preparation to defend the countries borders, the Munich Treaty was signed and his regiment was ordered to withdraw. The officers returned by tram and Jan Novak received the last order of ‘Sergeants, return the regiment to the barracks‘.
Po návratu z vojny se vrátil k Baťovi, kde ho zařadili do oddělení, které se mělo přesunout do Peru, kde měli vystavět novou továrnu na výrobu obuvi.
He was demobbed from the army and returned to work for Baťa. Shortly after this his work deprtment was scheduled to be re-located to Peru, where Baťa had built a new factory for shoeware manufacture.V den kdy začala 2. sv. válka, 3. září 1939, opustil Jan Novák republiku a se svojí skupinou odjel do Jugoslávie, poté do Itálie, kde se nalodil.
On 3 September 1939, the day World War II started, Jan Novák and his work colleagues left Czechoslovakia for Yugoslavia and then onto Italy where they boarded a ship for Peru.
Dne 8. listopadu 1939 připlul do Callaol, hlavního přístavu v Peru. Zde měl velké počáteční problémy, přes které se dokázal přenést a chytit se.
They arrived in Callaol, the main port in Peru, on 8 November 1939. Intitially he had some problems in this strange new enviroment but gradually he adapted.
Po hrozných událostech v Lidicích a Pearl Harboru se rozhodl připojit k odboji. Jan se rozhodl odjet do Velké Británie. Jednoduše se to řekne, ale těžce podnikne. Cesta byla velmi dramatická. Putoval pěšky, letadlem, vlakem, lodí, přeplul jezero Titicaca, doplul do La Paz v Bolívii, odsud jel vlakem, tentokrát do Buenos Aires, kde čekal asi tři týdny na loď. Němci měli nad lodní dopravou kontrolu a několik lodí potopili, měli totiž veškerou podporu od prezidenta Peróna. Ačkoli cokoli tušil za necelé dva roky, právě proti těm Němcům, kteří potápěli spojenecké lodě, několikrát úspěšně bojově zasáhl.
Horrified by the events of Pearl Harbour in December 1941 and in Lidice, Czechoslovakia in June 1942, Jan deceided to enlist into the armed forces. This decision was easier said than done. He travelled by foot, aircraft, train, boat, crossed Lake Titicaca to get to La Paz in Bolivia. From here he was able to travel by train to Buenos Aires, Argentinia where he had to wait three weeks for a ship to take him to England. The Germans had sympathetic support from Juan Perón, the Argentinian President, which allowed them to have control over the shipping lanes which resulted in several Allied ships being sunk.
Honza se nalodil se na britskou nákladní loď. Po připlutí do Skotska, nastal problém, byl asi měsíc vyšetřován, jelikož byl podezříván ze špionáže. Po důkladném prověření Jendu přidělili jako četaře k pěchotě. Pěchota nebyla aktivní, což Honzovi vadilo. Necestoval přeci přes celý svět, kvůli tomu, aby tady seděl a trénoval. Přihlásil se k Britskému královskému letectvu (RAF), které bojovalo a krvácelo denně. V RAF absolvoval telegrafický kurs v němž měl praxi již z domova. Po střeleckém kursu byl povýšen na seržanta. Z britských ostrovů cestoval na Bahamy, kde probíhal výcvik a cvičné lety posádek pro 311.-tou čs.bombardovací peruť. Během výcviku nejprve létal na dvoumotorovém stroji typu Mitchell, později v tzv. operačním výcviku už létal čtyřmotorový letoun typu Liberator. Jan Novák byl zařazen do posádky velezkušeného kapitána Josefa Pavelky. Pavelka, velký bojovník, byl vytažen z hořícího Wellingtonu, pobyl si dlouhou dobu v nemocnici, prodělal několik operací, zůstal v nemocnici 18 měsíců, ale jakmile mu to zdravotní stav jen trochu dovolil, přihlásil se a létal dál.
Jan finally embarked onto a British merchant ship and sailed to Scotland. On arrival however, he was detained and interrogated for about a month as the British authorities suspected him of being a spy. Finally, after being thoughly vetted, he was assigned, with the rank of Sargeant, to the Czechoslovak Infantry Battalion. The battalion was not in combat and Jan wanted to be actively involved with the war, he did not travel half way across the world to just sit there and be trained. He volunteered for the RAF who fought and died every day. He completed a wireless operators course, a subject in which he already had experience in from his time serving in the Czechoslovak Army. He completed a air gunnery course and was promoted to Sargeant. Further training took place in the Bahamas, initially in twin engined B25 Mitchell aircraft and later in four engined B24 Liberator aircraft as he undertook flight training before being posted to 311 Czechoslovak Sqd. On completion of this training he was assigned to the crew of Josef Pavelka. Pavelka, a brave airmen, had been pulled free from a crashed burning Wellington bomber but had suffered burns and consquently had to undergo several operations and a 18 months recuperation in hospital. As soon as he had recovered he volunterred again for flying duty.
V Liberatoru byli 3 telegrafisté/střelci (Wireless Operator), každý s rozdílnými úkoly při kterých se střídali. Jeden byl u telegrafní stanice a musel být stále na příjmu. Druhý seděl u moderního radarového přístroje a prohledával vodní plochu v okruhu, někdy až 30 mil. Třetí seděl v horní střelecké věži a byl připraven bránit letoun proti stíhačům nepřítele. Jan Novák byl první telegrafista, což znamenalo, že byl odpovědný, za všechny tři Wireless Operatory. Výcvik byl velmi náročný a mnohdy se při něm prováděli úkoly jako při operační činnosti. 24.4.1944 se do moře zřítila posádka britského Liberatoru a posádka ppor. Pavelky dostala úkol najít anglické kamarády. Po devíti hodinách je konečně našli. Byla tmavá noc, moře neklidné. Britští letci vysílali světelnými signály S.O.S. Čs. posádka reagovala okamžitě, okamžitě začala svým radiopřijímačem navádět námořní a leteckou pomoc. Nad trosečníky létali až do vyčerpání pohonných hmot, na rezervní nádrž doletěli na letiště Oakes Field v Nassau. Bohužel, když ráno na místo dorazila pobřežní stráž, našla jen prázdnou dinghy britských letců, což zarmoutilo všechny.
In a Liberator crew, there were 3 Wireless Operators/Air Gunners each with different roles which they alternated. One manned the wireless set which had to be constantly monitored. The second operated the radar equipment which was used to search the sea for any vessels, the third was manning the guns in the upper gun turret to defend against enemy fighters. Jan Novák was the 1st wireless operator and in charge of the other 2 Wireless operators. The training was very demanding and sometimes involved operational flying. On 24 April 1944, a British Liberator crashed into the sea, Pavelka and his crew were ordered to search for the missing crew. After nine hours of flying over rough sea, they they picked up contact, from the missing crew by SOS messages and signal flares. The Czech Liberator immediately radioed the location to surface vessels and other aircraft involved in this search before having to fly to Oakes Field airbase at Nassau as they were low on fuel and using their reserve fuel tank. Unfortunately, in the morning when the Coast Guard vessel arrived at that location only an empty dinghy was found, which distressed everyone.
Po úspěšně zakončeném výcviku 29.4.1944 se cestovalo SS (Steam ship) Aquitania zpět do Albionu, za mateřskou 311. československou bombardovací perutí do skotského Tainu. Zde se rychle aklimatizovali, Jan Novák dostal přezdívku Juan (Chuan).
After successfully completing their training on 29 April 1944, they sailed on the SS ‘Aquataine‘ back to Albion, Canada before sailing back to England and joining 311 Czechoslovak RAF Sqd who were now based at Tain in Scotland. They quickly aclimatised and it was here that Jan Novák acquired his nickname of ’Juan‘.
První patrolu podnikl 15. srpna 1944, s Liberátorem „H“ posádka patrolovala 12 hodin a 20 minut nad mořskými pláněmi Severního moře. Po několika podobných protiponorkových hlídkách byla posádka určena na speciální operaci, která měla úspěch. Dne 29. října 1944 pod švédskou palbou potopili německou ponorku U-1060 uvízlou u norských břehů.
Their first operational flight was on 15 October 1944, flying in Liberator code sign ’H‘. The patrol was over the North Sea and lasted 12 hours and 20 minutes. After several other anti submarine patrols we were assigned a special patrol which we successfully accomplished. On 29 October 1944, whilst under fire from Swedish defences, they attacked and sunk U-1060, a German submarine off the Norwegian coast.
Jejich úkolem byly protiponorkové hlídky, ochrana a doprovod konvojů. V posádce, v které Jenda Novák létal se podařilo poškodit či potopit menší lodě, poslední ponorku dostali v Baltickém moři na konci války. Bylo to z 23. na 24.3.1945. Velení posádky převzal major Šedivý, jelikož se jednalo o zvláštní operaci Chilly II.. Janu Novákovi se po půlnoci podaří pomocí radaru zachytit nepřátelskou ponorku. Po shození pum už se ponorka nevynořila. Za úspěšnou akci byl kapitán posádky major Alois Šedivý, vyznamenán nejvyšším britským řádem za statečnost-DFC. U bombardovacích posádek jej dostával obvykle 1.pilot, bylo to však uznání pro celou devítičlennou posádku, jejímž byl Jan Novák členem.
The missions they flew were anti-submarine patrols and convoy escort and protection. On the night of 23/24 March 1945, whilst patrolling over the Baltic Sea, the radar detected a submarine which they attacked with bombs and sunk it. This was the lat vessel to be sunk in the Baltic Sea in the war, and the skipper, Alois Šedivý was awarded a DFC for this attack. In bomber crews it was customary for the skipper of the aircraft to be awarded the medal but it was in recognition of the entire nine man crew, of which Jan Novák was a member.
Poslední operaci podnikl Jenda 8.5.1945, letěli přesně nad Copenhagenem, když zachytil morse zprávu „War has ended!“. Veselí na palubě bylo obrovské.
Their last operational mision was on 8 May 1945. They were flying over Copenhagen when Jan intercepted a Morse coded message that ’War has ended‘ . The joy onboard the aircraft was enormous.
Po skončení války přiletěl do Prahy, podílel se devatenácti lety na tzv. leteckém mostě mezi republikou a Británii, pasažéry, byli repatrianti z Británie. Poslední let své letecké kariéry podnikl 16. září 1945. Poté byl přidělen do Plzně jako úředník a byla mu učiněna nabídka na setrvání v armádní službě.
With the war ended, his flying activitiies changed to participating in the ‘air bridge‘ which involved the returning of personnel and equipment from England to Czechoslovakia. His final flight ws on 16 September 1945. He was then posted to a clerical job in Plzně and offerred the opportunity to remain in the Czechoslovak Air Force.
Jan, držitel dvou válečných křížů, medaile za chrabrost a dalších čs. a britských vyznamenání nabídku odmítl. Vybral si raději práci v továrně. Po demobilizaci dne 30. června 1946 se vrátil do Anglie, odjel lodí do Panamy a odtud odletěl do Limy. Zde již zůstal a na dálku se oženil.
Jan, the holder of 2 Czechoslovak Military Cross’s, as well as other Czechoslovak and British medals did not accept the offer and instead chose to work in a factory. He was demobilised on 20 June 1946 and returned to England from where he sailed to Panama then flew onto Lima. He remained there and later got married.
Do vlasti se s manželkou vrátili na pozvání v roce 1968. Po roce 1989 byl prezidentem Václavem Havlem, spolu se ostatními letci RAF, pozván na Pražský hrad. Byl rehabilitován, obdržel čestné uznání a povýšili ho do hodnosti podplukovníka ve výslužbě. Shledal se zde se svými bratry legionáři, letci. Byly to krásné a nezapomenutelné momenty. Škoda, že trvalo desítky let, než k takovému setkání došlo. Smutnou zprávou bylo to, že se nesešel s nikým ze své posádky.
In 1968 he and his wife were invited to visit Czechoslovakia. He returned again after 1989 when, along with other ex RAF airmen he was invited , by Václav Havel to attend Prague Castle. At this ceremony he was rehabilitated promoted to the rank of Lieutenant Colonel (retired). It was a unforgettable occassion and the opportunity to meet again with many of his former RAF colleagues. It is a shame that it took decades before such a meeting could happen. Sadly he did not meet any of his former crew.
V 10. srpnu 2008 mu jeho rodiště, Nedašov, udělilo čestné občanství.
Letos v září mu byl udělen kříž ministra obrany.
On 10 September 2008 he was granted honorary citizenship of Nedašov, his birthplace.
In September 2010 he was awarded the Cross of the Ministry of Defence.
Jan Holba Novák, příkladný milovník rodiny, úžasný přítel a vlastenec nás opustil ve věku 96 let, dne 2.10.2010.
Jan Holba Novák, a exemplary family man, a wonderful friend and a patriot left us on 2 October 2010, aged 96.
Milý Jendo Nováku, vážíme si Vás a děkujeme Vám za vše, co jste pro nás udělal.
Svou vlast jste uhájil! Nezapomeneme!!!
Dear Jan Novák we thank you for everything you have done for us.
You defended your country. We will not forget.
Jan a Milan Votavovi
Jan and Milan Votava
[Překlad z češtiny do angličtiny není přesný. V anglické textu je zařazeno historické pozadí, které má čtenáři umožnit aby lépe pochopil historii Československé republiky.]
[Translation note: The English translation is not an exact translation of the Czech text – additional English text has been included to give some historical background to assist the reader to have a better understand of that time in Czechoslovak history.]
Free Czechoslovak Air Force Associates ltd 