Vaclav Jicha – one of the Few


Václav Jícha

One of the Few


Jeden z hrstky


…………….* 10.02.1914, Dnešice, Czechoslovakia.

…………….† 01.02.1945, Turflaw, Scotland.







The Early Years:
Raná léta:

Václav Jícha was born on 10 February 1914 in Dnešice, a small village near Prestic, near Plzeň, Czechoslovakia. He was the eldest of the two children of Václav and Kateřina neé Smolové. The following year his sister Blanka was born. His father worked as a porter at a psychiatric hospital at Dobřany.

Václav Jícha se narodil dne 10. února 1914, v malé vesnici Dnešice nedaleko Přeštic u Plzně, Československo. Byl jediným synem Václava a Kateřiny rozené Smolové. Následující rok se narodila jeho sestra Blanka. Otec byl vrátným psychiatrické léčebny v Dobřanech.

In 1920 the Jícha family moved to the Bohnice district in Prague 8, where his father had found work as a male nurse at a psychiatric hospital. His mother also worked there as an auxillary nurse. His was educated was at the local schools but he struggled in many subjects. From an early age he was fascinated by flying, and would spend much of his spare time building model aircraft and later flying model gliders and so developing a mechanical aptitude.

V roce 1920 se Jíchova rodina přestěhovala do Prahy 8, Bohnice, kde otec dostal práci jako ošetřovatel a matka jako pomocná zdravotní sestra v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Václav Jícha navštěvoval místní základní školu. Kromě vyučovacích předmětů na škole se zajímal o létání a často si představoval jak létá. Později všechen svůj volný čas věnoval stavbě leteckých modelů a později létajícím modelům větroňů a tak si rozvíjel své vědomosti o létání.

Early interest in flying.
Časný zájem o létání.

On leaving school in 1929, his mechanical talent ensured his acceptance on a three year training course in electro-mechanical engineering at the local technical school. His interest in flying had now extended to visiting the nearby Aeroklub vysokoškolského sportu [AVS] at Prague Letňany airfield, which was only 9km away, so that he could expand his interest . On completing his training course he had the opportunity to join AVS as an aircraft-mechanic, which he readily accepted!

Po ukončení školy v r. 1929 mu jeho mechanický talent zajistil přijetí na tříletý učební obor elektromechanika v místní průmyslové škole. Zajímal se o létání a začal proto navštěvovat nedaleký Aeroklub vysokoškolského sportu (AVS) na letišti Praha – Letňany, které bylo vzdáleno pouhých 9 km, kde mohl svůj zájem dále rozšířit. Po ukončení výcviku dostal nabídku nastoupit do AVS jako letecký mechanic, kterou ochotně přijal!

Whilst working there he aspired to fly and used his wages to pay for flying lessons. In 1933, aged 20, he gained his sports pilots licence and was considered an excellent pilot. He sought to expand his skills and in August went to work as a flying instructor at the Nordböhmischer Flugvereins aero-club at Liberec. Liberec was in the German Sudeten region of north-east Czechoslovakia and thus ironically many of the young men that Václav was training to be pilots would later be flying in the Luftwaffe during WW2.

Při práci v AVS svojí mzdu použil na uhrazení lekcí výcviku v létání. V roce 1933, ve věku dvaceti let, získal licenci sportovního pilota a byl považován za vynikajícího pilota. Pro zdokonalování pilotního umění, v srpnu odešel na letiště Nordböhmischerer Flugvereins aero-klubu v Liberci. Liberec byl v sudetoněmecké oblasti severovýchodního Československa a tak paradoxně mnozí z mladých německých mužů, které Václav učil létat, později za druhé světové války se stali piloty Luftwaffe.

His two year compulsory military service commenced on 1 October 1935, and he was sent to the 64th Squadron of the 3rd Air Regiment ‘General M. R. Štefánik’ at Piešťany airbase in Slovakia. On 28 October 1935 – Czechoslovak National Day – having completed four weeks of basic training along with his fellow recruits, he swore his oath of allegiance and was accepted into the Czechoslovak Air Force as an aircraft mechanic. As an aspiring pilot, to be assigned the role of an aircraft mechanic was a big disappointment, but despite this setback he worked hard at his duties. Between 1 December 1935 and 31 January 1936 he was sent on an aero-mechanic’s course at Nitra airbase in Slovakia, where he excelled, finishing 9th out of a class of 65.

K výkonu dvouleté základní vojenské služby nastoupil dne 1. října 1935, na vojenskou leteckou základnu k 64. peruti, 3. leteckého pluku “Generála Milana Rostislava Štefánika”, v Piešťanech,na Slovensku. Po ukončení čtyř týdenního základního výcviku dne 28. října 1935, na Státní svátek “Den vzniku samostatného československého státu”, spolu se svými kolegy vykonal přísahu a jako začínající pilot, byl přijat do československého letectva v zařazení letecký mechanik. Bylo to pro něho veliké zklamání, ale ještě více se snažil a tvrdě pracoval při plnění svých povinností. V období mezi 1.prosincem1935 až 31.lednem 1936, byl odeslán do kurzu leteckých mechaniků na letecké základně v Nitře na Slovensku, kde vynikal a skončil v hodnocení z 65 ve třídě na 9. místě.

On completion of the course he returned to the 64th Squadron at Piešťany and on 16 February was posted to the 61st Squadron of the 1st Air Regiment ‘T.G. Masaryk’, based at Prague-Kbely airbase. Here he was selected for NCO training at the Military Aviation Academy, at Prostějov. On 30 June 1936, after two months, he graduated from the course with good results, and returned to the 61st Squadron at Prague-Kbely.

Po absolvování kurzu se vrátil k 64. peruti v Piešťanech a dne 16. února byl odeslán na leteckou základnu v Praze Kbelích, k 61. peruti 1. leteckého pluku “T.G. Masaryka”. Zde byl vybrán pro NCO výcvik na letecké základně Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po dvou měsících dne 30. června 1936, absolvoval kurz s dobrými výsledky a vrátil se k 61. peruti, Praha Kbely.

As a qualified ‘sports’ pilot he strove to be selected for military pilot training; meanwhile the technical knowledge he was gaining as an aircraft mechanic was to become significant later in his aviation career.

Jako kvalifikovaný “sportovní” pilot se snažil, aby byl vybrán do vojenského pilotního výcviku. V té době získával technické znalosti v zařazení leteckého mechanika, což se později stalo významným předpokladem jeho úspěšné letecké kariéry.

A pilot in the Czechoslovak Air Force.
A pilot in the Czechoslovak Air Force.

Finally Václav was selected for military pilot training and on 1 July 1936 he was sent on the training course to the Military Aviation Academy at Prostějov. He graduated from the course on 31 March 1937, with the rank of svobodník (LAC) and was posted for further training with the 43rd Fighter Squadron of the 1st ‘T.G. Masaryk’ Air Regiment at Prague-Kbely airbase. This training was completed on 1 October 1937 and he was posted as an operational pilot to the 34th Squadron of that Regiment, which was also based at Prague-Kbely and was equipped with Avia B-534 bi-plane fighter aircraft.

Později byl Václav zařazen do vojenského výcviku pilotů a dne 1. července 1936 byl vyslán na školení do Vojenského leteckého učiliště v Prostějově, které ukončil dne 31. března 1937 v hodnosti Svobodník ( LAC ) a byl vyslán k dalšímu leteckému výcviku k 43 stíhací peruti, 1. leteckého pluku T.G. Masaryka na leteckou základnu Praha-Kbely. Po ukončení leteckého výcviku byl 1. října 1937 zařazen jako operační pilot k 34. peruti tohoto pluku, který byl založen na letišti Praha Kbely a vybaven dvouplošníky, stíhacími letouny Avia B -534 československé armády.

Václav Jícha, Prostějov 1937.

On 1 December he was promoted to the rank of desátnik (Cpl). In January 1938 he was posted to the 1st Regiment’s 4th Fighter Squadron, based at Hradec Králové. The squadron was commanded by nadporučík (Lt.) František Novák, the acclaimed ‘King of the Air’, the outstanding Czechoslovak aerobatic pilot of his generation. Novák recognised Václav’s flying skills and became his mentor. For family reasons Novák wanted to return to Prague and arranged to be posted back to Prague-Kbely. He also arranged for Václav to be posted back to the same airbase so that they could continue to work together. On 15 February 1938, Václav was posted to the 43rd Fighter Sqn at Prague-Kbely.

Dne 1. prosince byl povýšen do hodnosti Desátník. V lednu 1938 nastoupil k 4. stíhací peruti 1. pluku v Hradci Králové. Velitelem letky byl nadporučík František Novák, uznávaný “Král vzduchu”, vynikající československý akrobatický pilot tehdejší letecké generace. Novák ocenil pilotní umění Václava a stal se jeho učitelem létání. Z rodinných důvodů se chtěl vrátit do Prahy na letiště Praha-Kbely a zařídil Václavovi přemístění na stejnou leteckou základnu, aby mohli nadále spolu létat. Dne 15. února 1938 byl Václav přemístěn na letiště Praha-Kbely k 43. stíhací letce.

On 1 May Václav was again promoted, now to the rank of četař (Sgt). Under Novák’s mentoring, he became a skilled aerobatic pilot, which earned him a place in Novák’s respected 9 aircraft aerobatic display team. With the team he flew Avia Ba-122 bi-plane aircraft at displays in Czechoslovakia.

Dne 1. května byl Václav opět povýšen do hodnosti četař. Podle vyjádření Františka Nováka se stal zkušeným akrobatickým pilotem a byl zařazen do devítičlenné akrobatické skupiny, display týmu. S týmem odletěl na dvojplošníku Avia BA -122 na display v Československu.

During this period, in his free time he was also a flying instructor at Kbely aeroclub, whilst there an 18 year old Belgian girl named Julinka came to the club to learn aerobatics. She was the only the only woman in Belgium to hold a flying license and Václav was amazed by this achievement. With their common interest for flying they quickly formed a strong friendship and six months later they were engaged.

V tomto období ve svém volném čase létal jako instruktor v aeroklubu Kbely. v němž byla osmnáctiletá belgická dívka jménem Julinka a on ji učil létat leteckou akrobacii. Julinka byla jedinou ženou v Belgii, která byla držitelkou pilotní letecké licence. Václav tím byl ohromen. S jejich společného zájmu o létání se rychle vytvořilo silné přátelství a po šesti měsících se zasnoubili.

War threatens.
Nebezpečí války.

The threatening overtures by neighbouring Nazi Germany regarding the Sudeten regions – the German speaking areas – of Czechoslovakia caused the Czechoslovak Government to declare a mobilisation on 23 September 1938. Václav’s squadron was deployed to Cvrčovice near Brandýs nad Labem to counter the anticipated attack from Germany. Following this threat, Chamberlain, Daladier, Hitler and Mussolini met in Munich.. The outcome of this was the Munich Agreement of 30 September 1938 wherein the Sudeten regions were ceded to Germany. Eduard Benes, the Czechoslovak president, was not invited to participate in the discussion concerning the future of his country. He was merely told by Chamberlain and Daladier to either accept the agreement or Czechoslovakia would have to defend itself without any support from Britain and France.

Stálé napětí a hrozby ze strany sousedního nacistického Německa, ohledně pohraničních částí nazvaných Sudety – oblastí s německy mluvícím obyvatelstvem, donutila československou vládu vyhlásit dne 23. září 1938 mobilizaci. Václavova eskadra byla nasazena v Cvrčovicích u Brandýsa nad Labem, kde měla čelit očekávanému útoku ze strany Německa. Po této hrozbě Chamberlain, Daladier, Hitler a Musoliny se setkali v Mnichově. Na závěr jejich jednání byla 30. září 1938, podepsaná Mnichovská dohoda, která přikázala Československé vládě postoupit Sudety s německy mluvícím obyvatelstvem Německu. Prezident Československé republiky Dr. Edvard Beneš k tomuto jednání nebyl přizván. Chamberlain a Daladier jej pouze vyzvali, aby tuto dohodu přijal. Pokud se tak nestane, že se Československo bude muset bránit samo, bez pomoci Velké Británie a Francie.

As a result of that Agreement, Germany occupied the Sudeten; the disgruntled Czechoslovak military were de-mobilised and Václav’s squadron returned to Prague-Kbely airbase. Václav and Julinka were planning to get married but their plans were to be thwarted; the Germans occupied the remainder of Czechoslovakia on 15 March 1939. The Germans quickly disbanded the Czechoslovak Air Force, its Army and all civilian aviation. All personnel were dismissed from service. So far, in Václav’s flying career he had now amassed 2,802 flights totalling 538 flying hours.

Na základě této dohody, Německo obsadilo Sudety. Nespokojená československá armáda byla demobilizovaná a Václavova letka se vrátila na letiště Praha-Kbely. Václav a Julinka chystali svatbu, ale jejich plány byly zmařeny. Dne 15. března 1939 obsadila německá armáda zbytkové území Československa. Vojenské a civilní letectvo v Čechách a na Moravě bylo rozpuštěno a všichni zaměstnanci byli propuštěni ze služby. Václav do této doby provedl 2802, letů v celkové době 538 letových hodin.

Like many of his fellow airmen Václav could not accept the occupation and sought to help in the liberation of his homeland. It was rumoured that Czechoslovak military units were being formed in Poland under Gen. Ludvík Svoboda. Václav decided that he to would go to Poland to join them. Julinka returned to her native Belgium and they planned to marry when Václav returned to a free Czechoslovakia.

Stejně jako mnoho jiných letců v Čechách a na Moravě se nemohl nesmířil s okupací a snažil se pomoci své vlasti. Hovořilo se o tom, že v Polsku pod velením generála Ludvíka Svobody se tvoří československé vojenské jednotky. Václav se rozhodl, že půjde do Polska, kde se k nim připojí. Julinka se vrátila do své rodné vlasti Belgie a plánovali si, že až se Václav vrátí do svobodného Československa, budou mít svatbu.

With the assistance of Svaz letců, the Airman’s Association of Czechoslovakia, Václav travelled down their escape line to Ostrava. On the night of 13/14 May 1939 he escaped to Poland over the Beskydy mountains, south-east of Ostrava, with former Air Force colleagues Jíří Kučera, Josef Adam and Bohumil Votruba. On arrival in Poland, they made their way to Krakow where they reported to the Czechoslovak Consulate. Initially they were billeted at Malé Bronowice, a former Polish army camp outside Krakow that was then used as transit camp for escaped Czechoslovak military. After a few days Václav and fellow escapers were taken to Gydnia, Poland,, from where they boarded the ‘Batory’ and sailed to Cherbourg, France, arriving on 26 May 1939.

S pomocí Svazu letců Československa (SLRČS), Václav odjel do Ostravy a v noci z 13. na 14. května 1939 uprchl s bývalými piloty československého letectva Jiřím Kučerou, Josefem Adamem a Bohumilem Votrubou , jižně Ostravy, přes Beskydy do Polska. Po příchodu do Polska. odcestovali do Krakova, kde se hlásili na československém konzulátu. Z počátku byli ubytováni v Malých Bronowicích, bývalém polském vojenském táboru u Krakova, který byl použit jako tranzitní tábor pro uprchlíky československé armády. Po několika dnech byli převezeni do přístavu Gdynia, (Polsko), kde nastoupili na loď “Batory”, která plula do Cherbourgu ve Francii, kam připlula dne 26. května 1939.

With l’Armée de l’Air in France.
Služba v armádě a letectvu ve Francii.

On arrival in France the Czechoslovak airmen were required join the French Foreign Legion for a five year period with the agreement that should war be declared they would be transferred to French military units.

Po příjezdu do Francie museli českoslovenští letci souhlasit s pětiletou službou ve francouzské Cizinecké legii. Byli však ujištěni, že v případě války budou přeřazeni do francouzských vojenských jednotek.

Initially they were taken to Place Balard at Paris for enlistment, and arrangements made for their transfer to the French Foreign Legion training camp at Sidi-bel-Abbès, Algeria. Václav enlisted on 14 June 1939, at the rank of soldat (Pvt), its lowest rank, and was then transferred to their base at St Jean, Marseille before continuing on to Sidi-bel-Abbès where he was assigned to the Legion’s 1st Regiment.

Krátce po příjezdu do Paříže se shromáždili na místě Balard pro zařazení a přijetí opatření k jejich převodu do výcvikového tábora francouzské cizinecké legie v Sidi-bel-Abbes v Alžírsku. Václav narukoval dne 14. června 1939 v hodnosti vojína informačních a komunikačních technologii. V nejnižší hodnosti pak před pokračováním v cestě do Sidi-bel-Abbes, kde byl zařazen do legie 1. pluku, byl krátký čas na základně v St Jean, Marseille.

Sidi-bel-Abbes, Václav Jícha standing 2nd from left.
Sidi-bel-Abbes, Václav Jícha stojící druhý zleva.

The day after Poland was invaded by Germany, Václav, with other Czechoslovak airmen were transferred to l’Armée de l’Air at their airbase at Tunis. They were then sent to Algeria for re-training on French equipment firstly, on 9 September, to Centre d’Instruction de Chasse (CIC) at Blida airbase and then on 19 October to Centre d’Instruction de Chasse at Oran airbase, On 2nd XX he was promoted to the rank of Sergeant. Václav completed his training on 13 December and was assigned to GC I/6, an operational unit was based at Oran and equipped with MS-403c fighter aircraft.

Den po napadení Polska Německem, byl Václav s dalšími československými letci převeden k letectvu na rekvalifikaci na letecké základně v Tunisu, V Alžírsku se přeškolovali na francouzskou leteckou techniku. Dne 9. září Václav nastoupil na leteckou základnu v Blida do leteckého tréninkového centra CAC a 19. října nastoupil do leteckého tréninkového centra na letecké základně Oran a 2. října byl povýšen na rotného. Přeškolení na francouzskou leteckou techniku ukončil dne 13. prosince a byl přidělen k GC I/6, k bojové jednotce založené v Oranu, vybavené stíhacími letouny (Morane-Saulnier) MS-403C.

Václav Jícha, l’Armée de l’Air 1940.
Václav Jícha, příslušník letectva 1940..

Two days later GC I/6 was deployed to mainland France and was based initially at Marseille-Marignane airbase. On 8 March they re-deployed to Chissey, on 11 April to Berck-sur-Mer and on 2 May back to Marseille-Marignane. On 10 May the Germans invaded France in a lightening Blitzkrieg action, the speed of which caught the Allies by surprise.In the resultant fighting they were pushed westwards until France capitulated on 22 June 1940.

O dva dny později byla GC I/6, nasazena na francouzské letecké základně ve Francii, v Marseille-Marignane. Dne 8. března byla nasazena na Chissey, kde byla do 11.dubna.Od 11.dubna do 2. května byla nasazena na Berck-ur-Mer a 2. května se vrátila zpět do Marseille-Marignane. Dne 10. května Němci napadli Francii a bleskovými válečnými akcemi. Obklíčili spojence a poté rychle postupovali Francii na západ. Francie kapitulovala dne 22.června 1940.

GC I 6 took part in numerous aerial combats during the Battle of France and achieved modest combat success. During the six week battle, Václav flew 70 operational hours and achieved combat-success, as shown below:

V GC I/6, se Václav společně s francouzskými letci účastnil četných vzdušných bojů v bitvě o Francii. Bylo dosaženo skromných úspěchů. V průběhu šestitýdenních bojů Václav nalétal 70 hodin a jak je níže uvedeno, také měl bojový úspěch ve francouzském letectvu:

DateTimeAction
   
20/05/4007:30Me 109 shot down near Corbie.
Me 109 sestřelil nedaleko Corbie.
21/05/4015:30Do 17 shot down near Cambrai.
Do 17 sestřelen poblíž Cambrai.
24/05/4011:00A shared Do 17z shot down near Montdidier.
Sdílených Do 17Z sestřelen poblíž Montdidier.
05/06/40 Hs 123 shot down near Chaulnes.
Hs 123 sestřelen poblíž Chaulnes.

For these successes he was awarded the Croix de Guerre avec Palmes by France, and by Czechoslovakia, the Válečný kříž 1939.

Za nasazení při plnění úkolů a úspěchy v boji byl vyznamenán ve Francii Croix de Guerre s Palms a čs. Válečným křížem 1939.

However the speed of the German advance forced GC I/6 to keep re-deploying westwards to escape being overrun: on 17 May they were at Lognes-Emmerainville; 10 June at Connantre; 12 June at Germigny-St Florentin; 14 June Vichy-Rue; and by 17 June at Clermont Ferrand and Ussel. Then by 19 June they were at Bergerac airbase, in western France.

Rychlost postupu německé armády na západ, nutila GC 1/6 unikat obsazení a musela měnit místa nasazení: Dne 17. května se nacházela u Lognes-Emmerville, 10. června v Connantre, 12. června v Germigny-St Florentin, od 14. do 17. června na přístupu k Vichy, 17. června v Clermont-Ferrand a Ussel a 19. června se již nacházela na základně Bergerac v západní Francii.

When France capitulated, the Czechoslovak airmen were released from l’Armée de l’Air service. With some others, Václav made his way to Port Vendres where, on 24 June 1940, they boarded the ‘Général Chanzy’ which then sailed to Oran, Algeria. From there they travelled for four days by train to Casablanca, Morocco. Here they boarded the ‘Gib-el-Dersa’ which took them to Gibraltar where they transferred to the ‘Neuralia’ which took them to Liverpool, arriving on 12 July 1940.

Po kapitulaci Francie, byli českoslovenští letci propuštěni ze služby v letectvu. Václav s několika dalšími kolegy zamířil do Port Vendres, kde 24. června 1940, nastoupili na loď ´Général Chanzy´, kterou pluli do Oranu v Alžírsku. Z Oranu 4 dny cestovali vlakem do Casablanky v Maroku, kde nastoupili na loď “Gib-el-Dersa” plovoucí do Gibraltru, kde přestoupili na loď “Neuralia” do Liverpoolu, kam připluli dne 12. července 1940.

With the RAF.
V RAF.

Václav Jícha with his dog Jarmilka.
Václav Jícha se svým psem Jarmilka.

On his arrival in England, Václav was accepted into the RAF Volunteer Reserve, at the rank of Sgt, and on 6 August, was posted to 310 (Czechoslovak) Sqn, based at Duxford and equipped with Hurricane Mk I aircraft. Here he was assigned to the squadron’s reserve pool of pilots who were due to do their re-training for Hurricanes with the squadron. When 310 Sqn became operational, on 17 August 1940, it was no longer possible for this re-training to be undertaken within the squadron due to shortages of aircraft and instructors. Instead, the reserve-pool pilots were assigned to 6 OTU at Sutton Bridge, for their re-training.

Po příchodu do Anglie, byl Václav přijat do RAF dobrovolnické rezervy, v hodnosti Sgt. a 8. srpna byl vyslán k 310. (československé peruti) se sídlem v Daxfordu, vybavené stíhacími letouny Harricane Mk I. Zde byl zařazen do rezervního fondu pilotů letky, kteří se přeškolovali na letouny Harricane. Dne 17. srpna 1940 byla 310. Sqn. uznána bojeschopnou a uvedena do provozu. Pro nedostatek instruktorů a letadel nebylo možné pokračovat v přeškolení pilotů rezervního fondu letky a tito byli odeslání do 6. OTU v Suton Bridge, kde pokračovali v přeškolení.

Václav completed his re-training on 10 September and was posted to 1 Sqn at Wittering. During the Battle of Britain he achieved combat success with a shared Ju88a shot down near Ely at 14:30 on 30 October whilst flying a Hurricane Mk I P2618.

Václav dokončil přeškolení 10. září 1940 a byl zařazen do 1. perutě na Wittering. Během bitvy o Británii dosáhl 30. října ve 14.30 hod s letounem Hurricane MKI I P 2618 úspěch, kdy se podílel poblíž Ely na sestřelení Ju88A.

He stayed with 1 Sqn until 17 November 1940 and was then posted to 17 Sqn on 17 November 1940. On 1 March 1941 he was promoted to the rank of F/Sgt. Václav remained with 17 Sqn until 27 May 1941 when he was posted to the newly formed 313 (Czechoslovak) Sqn at Catterick. The squadron was later deployed to Portreath, and Hornchurch, and also formed part of the Czechoslovak Wing at Exeter.

Dne 17. listopadu 1940 byl od 1. Sqn. přemístěn k 17. Sqn.. Dne 1. března 1941 byl povýšen do hodnosti F/Sgt. Dne 27. května 1941 byl přemístěn od 17. Sqn. do nově vytvořené 313. (československé) Sqn. na Cattericu. později byla 313. Sqn. umístěna na Portreath a Hornchurch jako část československého wingu v Exeteru.

Václav Jícha and Prokop Brázda, Hornchurch, Autumn 1941.
Václav Jícha a Prokop Brázda, Hornchurch, podzim 1941.

Václav was commissioned, as P/O, on 29 April 1941. During this period he had achieved four shared victories and 1 damaged. On 24 April 1942 he was on Circus 132, escorting Boston bombers on a raid on Vissingen, Holland. On the return journey, fellow 313 Sqn pilot F/Sgt Prokop Brázda’s Spitfire, BM357, was damaged during an attack by a Fw 190, which was protected by two other Fw 190s. Václav went to his comrade’s defence, chasing away the attackers. About 35 miles from Ostend, Brázda’s Spitfire was attacked by a group of 5 Fw 190s. Václav again went to Brázda’s defence and attacked the Fw 190s, one of which he was claimed as a ‘probable’. Václav then escorted Brázda’s Spitfire back across the Channel towards Martlesham Heath. About two miles from the English coast the engine on Brázda’s Spitfire began to smoke and cut out. Brázda attempted to make a forced landing near Alderton, but was killed in the crash.

Dne 29. dubna 1941, byl Václav povýšen do hodnosti P/O. Během této doby dosáhl čtyři sdílené vítězství a jedno poškození. Dne 24, dubna 1942 se účastnil akce Circus 132, doprovodu bombardérů Boston při náletu na Vissingen v Holandsku. Při návratu provedl kolega z 313. perutě, F/Sgt. Prokop Brázda se Spitfire BM 357, útok na FW 190, který byl chráněn dvěma dalšími FW 190 a jeho Spitfire palbou poškodily. Václav při obraně svého druha napadl útočící FW 190 a ty odletěly. Asi 3 km od Ostende, byl Brázda opět napaden skupinou pěti FW 190s. Václav při obraně Brázdy na ně zaútočil a jednoho FW 190 “pravděpodobně” sestřelil a poté Brázdu doprovázel zpět přes kanál La Manche směrem na Martlesham Heath. Asi 2 míle od anglického pobřeží se z motoru Spitfire Brázdy začalo kouřit a vyšlehl plamen. Brázda se pokoušel o nouzové přistání u Alderton, ale při havárii přišel o život.

Churchstanton 23.10.1942., Václav Jícha standing 1st from left.
Churchstanton 23.10.1942., Václav Jícha stojí první zleva.

For this action Václav was awarded the DFC.

Za tuto aktivní obranu spolubojovníka dostal Václav vyznamenání DFC.

His operational tour was completed on 17 August 1942 and Václav was then posted as a test pilot to 9 Maintenance Unit. He remained here until 3 January 1943.

Stanovený limit operačních letů, Václav splnil 17. srpna 1942 a byl vyslán jako zkušební pilot do 9. údržbářské jednotky, kde setrval až do 3. ledna 1943.

Václav Jícha, Castle Bromwich 1944.

Václav pre-war training as an aero-mechanic had enabled him to develop as a skilled technical pilot as well as a natural mechanic. Because of these skills he was posted to the Vickers Armstrong (Supermarine) factory at Castle Bromwich, near Birmingham, again as a test pilot. Here tested new and prototype aircraft. He remained there until 17 May 1944 during which time he flew a total of 822 hours on a many different aircraft types, including multi-engined, in addition to over 1200 Spitfires. Nine of these flights finished as ‘belly’ landings and a further 15 as emergency landings.

Václavovo předválečné vzdělání leteckého mechanika -mechanika HAD mu umožňovalo rozvíjet a zdokonalovat se v kvalifikovaného leteckého technického pilota, stejně jako leteckého mechanika. Pro využití těchto jeho schopností a dovedností, byl vyslán do leteckého výrobního závodu Vickers Armstrong (Supermarine) v Castle Bromwich, nedaleko Biminnghamu, jako zkušební pilot. Zde až do 17. května 1944 testoval mimo jiné také nový prototyp letadla a nalétal celkem 822 hodin na různých typech letadel s různými druhy motorů, kromě 1200 Spitfiru. Devětkrát musel přistát bez podvozku na břicho a 15x nouzově přistávat.

Despite his outstanding skills as a test pilot, he was transferred from Castle Bromwich when a new regulation was introduced. That precluded foreign nationals from working on secret projects. This decision embittered Václav but, despite his superior’s protest, he was posted on 17 May 1944 to the Czechoslovak Depot at Cosford where he remained until 22 May 1944, when he was posted back to 9 Maintenance Unit at Kinloss, Scotland.

Přes tyto jeho vynikající schopnosti zkušebního pilota, byl na základě nového nařízení, ” které vylučovalo cizince z prací na tajných projektech”, z výrobního závodu Castle Bromwich odvolán. Rozhořčený Václav proti tomuto rozhodnutí protestoval. Jeho nadřízení jej však 17. května 1944 přemístili do československé Depot na Cosfordu, kde zůstal do 22. května 1944, kdy byl odeslán zpět k 9. Maintenace Unitna Kinloss (9. údržbářské jednotky) ve Skotsku.

Fateful Flight.
Osudový let

On 1 February 1945, Václav was aboard a Avro Anson NK945 for a training cross-country flight. The aircraft took off at about 14:15 from RAF Kinloss en route to Berwick on Tweed, south-east of Edinburgh. The aircraft was piloted by F/Lt R.D. Fergusson with Václav as co-pilot and P/O A.S. Davidson, a flight engineer, as passenger. No more was to be heard from the aircraft.

Dne 1. února 1945, byl Vaclav na palubě letounu Avro Anson NK945, aby získal praxi při přeletech. Letadlo vzlétlo okolo 14.15 hod. k provedení přeletu z Kinloss – Berwick na Tweed, jihovýchodně od Edinurghu. Letoun řídil pilot F/ Lt R.D. Fergusson, Václav byl na sedadle druhého pilota a P/O A.S. Davidson, letový inženýr, byl jako cestující. Za letu s letounem bylo přerušeno rádiové spojení a nebylo již obnoveno.

Avro Anson.

Prior to take-off the pilot did not obtain a weather report for the route. During the flight, the Anson encountered a heavy snow storm. The pilot tried to return but, at about, 15:45, in bad visibility it crashed on Soutra Hill between Hunters Hall and Turflaw, East Lothian, some 30 yards east of the A68 Edinburgh/Lauder road.

Pilot před letem neměl možnost získat zprávu o počasí na trati letu. Při letu po trati Anson vlétl do silné sněhové bouře. Pilot se pokusil o návrat, ale, okolo 15.45 hod., za špatné dohlednosti, letoun narazil do kopce Soutra Lothian, asi 30 yardů na východ od silnice A68 Edinburgh/Lauder.

The crash scene, at Windy Cleugh a glen on Soutra Hill, was found, six days later when at 10:45, David Lees, a shepherd, found the wreckage of the aircraft in deep snow. Parts of the aircraft were strewn over a large area on the side of the hill, with the tail section nearly intact but upside down. It was reported to Sgt William Murdoch at the nearby Lauder Police Station who went to inspect the crash scene but found no sign of life. He return to Lauder and reported the incident to his HQ.

Místo havarie letounu, ve Windy Cleugh v údolí na Soutra Hill bylo objeveno až po šesti dnech, kdy v 10.45 hod., pastýř David Lees našel v hlubokém sněhu vrak letadla. Části letadla se nacházely na veliké ploše kopce. Ocasní čast letadla byla téměř neporušena a ležela obrácena na zádech. Nález letadla byl ohlášen Sgt. Williamu Murdochovi na policejní stanici v nedalekém Lauder, který šel ohledat místo havarie. U letců již nezjistil známky života. Po návratu na policejní stanici v Lauder, ohlásil nehodu letounu svému policejnímu velitelství.

At 14:00 that day, accompanied by a Doctor from RAF Charterhill Dun, and Police Constable Simpson, Sgt Murdoch returned to the crash scene to recover the bodies. They were joined there by a RAF Engineering Officer from RAF Drem, who took command of the recovery operation. Between them, with they managed to remove one body from the aircraft but without specialist equipment were unable to extricate the other two.

V 14.00 hod. téhož dne, konstábl Simpson a Sgt. Murdoch se v doprovodu lékaře z RAF Charterhill Dun, vrátili na místo nehody se snahou vyprostit letce z vraku letadla a obnovit jejich životní funkce. Po celou dobu byli ve spojení s týmem Engineering Officer RAF v Drem, který převzal velení celé operace. Z vraku letadla vyprostili jedno tělo, ale bez speciálního vybavení, nebyli schopni vyprostit další dvě těla.

The following day a RAF recovery squad, with specialist equipment, returned to the crash scene, and recovered the remaining two bodies from the wreckage.

Následující den skupina RAF s technickým odborným vybabavením se vrátila na místo havarie a z vraku letadla vyprostila zbývající dvě těla.

F/Lt Václav Jícha was buried at grave 17, section M of the Haddington Roman Catholic graveyard, Haddington, East Lothian.

F/Lt Václav Jícha byl pohřben do hobu č. 17 v části M, Haddingtonského katolického hřbitova v Hoddingtonu, východně Lothian.

Despite being deported to a German labour camp in 1943, Julinka survived the war and discovered the fate of her fiancée. It was a further ten years before she married, but she still held a strong attachment for Václav. In 1997 she visited his grave at Haddington. It was the first of the numerous visits she made there before she died in January 2010. On one of her visits she attached her own personal tribute to her late fiancée below the headstone.

Julinka byla roce 1943 deportovaná do německého pracovního tábora. Válku přežila a po válce se seznámila s osudem svého snoubence. Až po dlouhých deseti letech se provdala, ale stále měla silnou vazbu na Václava. V roce 1997 se odhodlala navštívit jeho hrob v Haddingtonu. Byla to její první návštěna z následujících mnoha návštěv, než v lednu 2010 zemřela. Na jedné ze svých návštěv připojila osobní hold pod náhrobkem jejího zesnulého snoubence.

Medals :
Medaile :

British / Britské:

Distinguished Flying Cross

Air Force Cross (awarded posthumously 28.11.45.)

1939–1945 Star with Battle of Britain Clasp

Air Crew Europe Star

Defence Medal

War Medal

Czechoslovakia / Československé:

2 Válečný kříž (28. 10. 1940, 5. 5. 1942, 8. 10. 1942)[Czechoslovak War Cross]

2 Za chrabrost před nepřítelem (01.09.1941, 2nd in memoriam)

Za zásluhy I. st. [Merits medal grade I]

Pamětní medaile československé armadý v zahraničí F a VB [Memorial Medal of Czechoslovak Foreign Army with France and Great Britain Bars]

France:
Francie:

Médaille Militaire

Croix de Guerre with 4 Palmes and Silver Star and Bronze Star

Remembered / Pamětní místa:

Great Britain:
Velká Britanie:

He is commemorated, along with the other 2938 Battle of Britain aircrew, on the Christopher Foxley-Norris Memorial Wall at the National Battle of Britain Memorial at Capel-le-Ferne, Kent:

Je připomínán, spolu s ostatními 2938 leteckými posádkami z Bitvy o Británii, na pamětní zdi Christophera Foxleyho-Norrise u Národního památníku Bitvy o Británii v Capel-le-Ferne, Kent:


He is also commemorated on the London Battle of Britain Memorial:

Jeho jméno je také připomenuto na londýnském Památníku Bitvy o Británii:

London – St Clement Danes :

Josef Stránský is remembered in the Remembrance book at St Clements Danes Church, London.

Josef Stránský je zde vzpomenut v pamětní knize v kostele St Clements Danes v Londýně.

London – West Hampsted / Londýn – West Hampsted:

He is remembered on the Memorial Plaque at the Bohemia House, he former Czechoslovak National House, at West Hampsted, London.

Jeho jméno je připomenuto na pamětní desce na Bohemia House, bývalém Československém národním domě, ve West Hampstedu v Londýně:

Czechoslovakia:
Československo:

In the Czech Republic there is a memorial plaque placed on his birth home at Dnešice:

V České republice, na rodném domě v obci Dnešice, je umístěna pamětní deska Václava Jíchy:

Prague 1 – St Vitus Cathedral / Praha 1 – Katedrála svatého Víta na Hradčanech:

He is remembered in the Remembrance book at <a href="

He is remembered in the Remembrance book at St Vitus Cathedral, Hradčany, Prague.

Je připomenut v Pamětní knize v katedrále svatého Víta na Hradčanech v Praze.

Prague 1 – Klárov:
Praha 1. – Klárov :

In November 2017, his name, along with the names of 2507 other Czechoslovak men and women who had served in the RAF during WW2, was unveiled at the Winged Lion Monument at Klárov, Prague.

V listopadu 2017 bylo jeho jméno spolu se jmény dalších 2 512 československých mužů a žen, kteří sloužili v RAF během 2. světové války, odhaleno u Pomníku okřídleného lva na pražském Klárově.

Prague 3 – The Army Museum / Praha 3 – Armádní muzeum na Žižkově:

He is remembered on the Memorial Plaque at the Military History Institute, at Žižkov Prague.

Je zde připomenut na pamětní desce ve Vojenském historickém ústavu:

Prague – Dejvice 6:
Praha – Dejvice 6. :

He is named on the Memorial for the fallen Czechoslovak airmen of 1939-1945, at Dejvice, Prague 6.

Jeho jméno je rovněž uvedeno na Památníku padlým československým letcům v letech 1939-1945 v Dejvice, Praha 6.

and also on memorial plaque placed at his former school at Bohnice, Prague 8:

A pamětní deska je také umístěna na domu jeho bývalé školy v Bohnicích, Praha 8.:

In the Prague 14 District a street, Jíchova, is named after him.

V Praze 14, je po něm pojmenovaná ulice Jíchova.

A simple ceremony to commemorate the 100th Anniversary of his birth was held at his birth house at Dnešice on 10 February 2014.

U příležitosti stých narozenin se dne 10. února 2014, v jeho rodném domě v Dnešicích, konal slavnostní obřad.

This slideshow requires JavaScript.

The assistance of Dr Jiri Rajlich with this article is much appreciated.

Velice si cením a vážím pomoci Dr. Jiřího Rajlicha, při přípravě článku.

Article last updated: 18.03.2024.

This entry was posted in 310 Sqd, Battle of Britain, Biography. Bookmark the permalink.

9 Responses to Vaclav Jicha – one of the Few

  1. Joshua Carr says:

    Loved reading thiss thanks

  2. Christine Williams says:

    My husband who passed away last year was named after Vaclav.His was christened Venda Michael Williams.
    Apparently Venda’s grandparents knew Vaclav. They lived in Coven Wolverhampton but I don’t know how they knew Vaclav I don’t know if he billeted with them. Venda’s grandmother wanted her first born grandchild to be named after him.

  3. Bill Nicholson says:

    For many years I visited Vaclav’s grave with his fiancée, Julinka Liska, until she passed away. She served on the Comete Line with the Belgian Resistance aiding aircrew to escape. I arranged a Spitfire flypast over the cemetery for Vaclav and Julinka on one of her visits, a Mark II which flew in the Battle of Britain. As a member of the Spitfire and Battle of Britain Historical Societies, I will continue to visit and look after ‘Venda’s’ final resting place in their memory.

    • Michael Birbeck says:

      I visited Vaclav Jicha’s grave in Haddington, in 2017, and it was sad occasion, but the grave was beautifully kept. Many thanks to, and with great respect for, Bill Nicholson for his ongoing commitment to the memory of this remarkable man.

  4. Graham Beck says:

    Vaclav’s work as a test pilot was important to the war effort. He is mentioned quite a bit in the book ‘Sigh for a Merlin’ by Alex Henshaw.

  5. Chris Lock says:

    Salute!

    Thank you for posting this tribute!

    Lest we forget.

  6. Bruce Ritchie says:

    A good friend of my grandfather Arthur Pulford. I now treasure a couple of photographs that my mother kept.
    I live in Haddington, East Lothian with my wife and family. Vaclav such brave man.
    This is the first time I have read his whole life history.

    Bruce Ritchie

  7. Paolo De Sanctis says:

    Those Men who fought against nazi overrun were true Heroes and we must be all grateful for freedom they conquest for us! May hem rest in peace.

Please leave your comment on this article.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.